Vedení školky

PhDr. Michal Havlíček

Ředitel školky

Původní záměr vzdělávat studenty gymnázia v jazyce českém a anglickém se v průběhu doktorandského studia na Karlově univerzitě zúžil na literární vědu a následně v dobách předrevolučních na činnost překladatele odborných textů na volné noze.

Po revoluci jsem se jako mnoho jiných vysokoškoláků s pedagogickým vzděláním musel z ekonomických důvodů překvalifikovat na jinou činnost. Jako daňový poradce jsem se seznámil s paní Klárou Svobodovou a její vizí založit dvojjazyčnou školku a školku. Od roku 2005, kdy jsem byl přizván ke spolupráci na realizaci tohoto projektu, se především jako praktik ve styku se státní správou podílím na jeho rozvoji dodnes.

Mými zálibami jsou hudba, malování a piškvorky; ve volných chvílích tak při hudbě maluji nebo hraji, případně si od stojanu se štětcem mezi zuby odskakuji k počítači odehrát zápas piškvorkové ligy.

Mgr. Klára Svobodová

Jednatelka a manažerka

To, že jsem měla už v dětství sen otevřít si vlastní školu, jsem zjistila až po té, co jsem to udělala.

Psal se rok 1978 a v televizi běžel seriál Alpské Lyceum – už to, že si to tak dlouho pamatuji, znamená, že to pro mě bylo opravdu zásadní. Už tenkrát (byla jsem ve 3. ročníku ZŠ) mi přišla úžasná ta autonomie školy, to, že o škole rozhodují studenti a učitelé, že je tam i nějaký majitel, kterému na škole záleží.

Vždycky mě zajímaly jazyky, cestování a odlišné kultury, a protože jsem 10 let provozovala soukromou jazykovou školu nejen pro děti (ale hlavně pro ně), věděla jsem, že jazyky je možné se naučit mnohem efektivněji a zábavněji, než se to děje při běžné výuce ve školách.

V roce 2004 jsem proto s kamarádem Michalem Havlíčkem otevřela dvojjazyčnou mateřskou školu v Hradci Králové, o rok později i v Pardubicích, o dva roky později školu, a o další dva roky později jsem školu pro obě města propojila do jedné.

Po dobu existence školy jsem zjistila, že stejně efektivně a poutavě lze vyučovat i ostatní předměty, včetně (mnou celou školní docházku nenáviděné) matiky, fyziky a chemie.

Ačkoliv je slovo multikulturalismus poslední dobou považováno skoro za „sprosté“, já v něj stále věřím. Věřím, že je to jediná cesta k toleranci a porozumění mezi národy i jednotlivci.

Hana Černohlávková

Provozní, asistent pedagoga

Mateřská škola

Markéta Kňourková

Zájem o angličtinu jsem projevila už jako malá, a proto mě maminka přihlásila na kroužek angličtiny. Od té doby jsem na tento jazyk nedala dopustit a bavila mě natolik, že jsem později na vysoké škole vystudovala obor Angličtina pro odbornou praxi. Abych své znalosti zdokonalila, vyrazila jsem po studiích na roční výměnný program Au pair v New Yorku. Zde jsem se starala o dva teenagery, ovšem mé srdce toužilo pečovat o malé děti, jelikož je s nimi mnohem více legrace. Díky Klasu jsem si toto přání splnila a jsem ráda, že i jim mohu předat mé jazykové znalosti, jenž jim otevřou bránu do celého světa.

Svůj volný čas nejraději trávím v rodinném kruhu či s nejbližšími přáteli, s nimiž podnikám různé výlety doma i v zahraničí. Hodně také sportuji. Nejvíce mě baví posilování, běhání, nebo jízda na kole. V zimě ráda sjíždím kopce na svém snowboardu, který vlastním od svých patnácti let.

Kofi Nkrumah

Kofi Nkrumah, born in 1964, is a native of Winneba, Ghana. He is a trained Social worker, who worked with children and the youth in Ghana. Over three decades ago he and his good friend George Mensah Essilfie founded the Winneba Youth Choir of the Methodist Church in Winneba.

Kofi has completed the Oxford CELTA course for teachers of English as a foreign language in Prague. He previously taught English conversation at the SNP Primary School in Hradec Kralové. He has worked for more than 19 years in the field of Multiculturalism, Global and Development Education with schools in the Czech Republic. He is a co-founder of Humanitas Afrika – a Czech-African NGO based in Prague.

Kofi’s philosophy about life and the world is : You should neither overestimate nor underestimate anyone. For life is full of vicissitudes that anything and everything is possible. So we should remain hopeful and positive and always pray for good health and try to stay happy.

His free time activities include listening to music, dancing, reading, writing, cooking, travelling, making friends, doing charity work and organising events to bring peoples and cultures together.

Lucie Masaříková, Dis.

Na dráhu učitelky jsem se dala proto, že si myslím, že je to práce, která má smysl. 
Ráda s dětmi objevuji svět kolem nás a jeho kouzla. Také věřím, že naše děti jsou naše budoucnost 
a i tím k čemu děti budeme vést, můžeme měnit nadcházející svět, ve kterém budeme společně žít.
Má cesta práce s dětmi začala jako Au-pair ve Skotsku a pak pro španělskou rodinu v Praze. 
Vedla jsem keramický kroužek v DDM. Asistovala jsem při výtvarných workshopech.
Dělala jsem asistenta v anglické školce Abacus Adventures a učila jsem v dvojjazyčné MŠ Zeměkoule v Praze.
Můj hlavní obor je výtvarný a proto se snažím touto cestou rozvíjet dětské vnímání a schopnosti.
Svůj volný čas trávím se svou rodinou. S našimi dvěma divochy v přírodě.

Renata Boros